host-do-domu/speech

V těchto dlouhých hodinách, kdy hala zůstává prázdná, si uvědomuji, jak hluboký může být vztah mezi prostředím a díly, které v něm jsou umístěny. Toto prázdné, tiché místo se zdá být plné duchovní energie, která dýchá nový život do umění zde prezentovaného. Každá fotografie Michala Kalhouse, každý objekt zde má svůj vlastní pokoj k rezonanci se světem, který je navěky změněn tím, že zde byl prezentován. Samotné ticho může být vnímáno jako plátno, na které se umění podepisuje svými emocemi a příběhy. V těchto chvílích samoty, kdy nejsou přítomni žádní diváci, fotografiím připadá téměř do oka bijící role – stát se hlídači minulosti i průvodci do budoucích interpretací. Zamýšlím se nad tím, jak samotná přítomnost těchto děl v tomto historickém a syrovém prostoru přidává novou vrstvu významu. Umělecká díla zde nejen že existují, ale aktivně komunikují s okolním prostředím, s atmosférou místa, s každým prachovým zrnekem ve vzduchu a s každým paprskem světla pronikajícím skrz otvory v konstrukci haly. Jak dlouho ještě bude tato hala v noční tichosti pokračovat ve svém tichém dialogu mezi minulostí a současností, v tichém svědectví o sile a kráse umění? To zůstává tajemstvím, vypovězeným v tichu nočních hodin.