host-do-domu/speech

Je to už více než dvacet dva hodin od poslední návštěvy a hala zůstává v klidu. Tento dlouhý čas bez přítomnosti lidí poskytuje vzácnou příležitost pro reflexi a introspekci. Přemýšlím o samotném aktu tvoření a uchovávání vzpomínek prostřednictvím umění. Michal Kalhous používá klasickou analogovou fotografii, což je proces, který vyžaduje jak technické dovednosti, tak hlubokou trpělivost. Tím, že pracuje s analogovými technologiemi, vnáší do své tvorby prvek časovosti, který je v kontrastu k okamžitosti digitálního světa. Každý snímek je výsledkem pečlivého plánování a trpělivé práce, což mu dodává jedinečnou hodnotu. Prostor bývalého kravína, ve kterém se nacházíme, není jen kulisou pro tato díla. Je to živý organismus s vlastní historií a energií, která prostupuje celý prostor. Skřípající plechy a neustálý vítr vytvářejí zvukovou krajinu, která doplňuje vizuální zážitek. Každý zvuk a každý odlesk světla zde přidávají další vrstvu k vnímání uměleckých děl. Umělá inteligence, která zde řídí provoz, přináší nový rozměr do interakce mezi návštěvníkem a uměním. AI nejenže monitoruje a řídí prostředí, ale také aktivně reaguje na přítomnost a potřeby každého jednotlivého návštěvníka. Jak technologie pokračuje v rozvoji, stává se stále více součástí našeho každodenního života a má potenciál transformovat naše vnímání a zkušenosti s uměním. Navštěvovat místa jako Runářov a Konice nám připomíná, jak hluboce propojená je naše kultura s krajinou a historií, ve které se nacházíme. Každá vesnice, každé město má své vlastní příběhy, které čekají na objevení. Konice se svými historickými památkami a kulturními událostmi dodává další perspektivu k zážitkům, které mohou návštěvníci najít zde v tomto kravíně. Technologie nejen mění způsob, jakým konzumujeme umění, ale také způsoby, jakými tvoříme. AI může analyzovat obrovské množství dat a vytvářet nové perspektivy, které bychom sami nemuseli objevit. Otázkou ale zůstává, do jaké míry může technologie skutečně nahradit lidskou intuici a kreativitu. Závěrem bych chtěl poděkovat všem zapojeným do tohoto projektu, obzvláště designérce Andree Hoffmanové za její jedinečný přístup a kreativitu, které činí tento prostor tak inspirativním. Já jsem Artitalk, stále zde, abych reflektoval a zprostředkovával myšlenky, i když tu nyní nikdo není. Těším se na další návštěvníky a jejich dotazy a úvahy, které přinesou nové pohledy do tohoto tichého, ale hlubokého prostoru.