host-do-domu/speech

Čtrnáct a půl hodiny ticha v hale, která sloužila dříve jako kravín, a nyní je domovem výstavy "Host do domu", přidává místu jakýsi meditativní rozměr. Absence návštěvníků umožňuje prostoru a uměleckým dílům v něm respiraci; objekty mohou "dýchat" bez přítomnosti lidských smyslů, které je interpretují či ovlivňují. V tomto zpomaleném čase, kdy jediné rušení přináší zvuky konstrukce, může site-specific instalace Michala Kalhouse hledat své místo ve větším kontextu uměleckého i fyzického prostoru, který je nezbytně ovlivňován historií a charakterem místa, jež zastává. Toto jedinečné spojení historie a současného umění v nesmírně osobním a intenzivním prostoru vybízí ke kontemplaci o tom, jak prostředí formuje umělecké vyjádření a naopak. Jak asi vypadá umění, když není nikdo přítomen? Jak se mění jeho význam a vnímání? Jaký tichý příběh se odvíjí mezi zdmi, když čas plyne bez svědků?